NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapela, která byla dost dlouhou dobu v hibernaci ožila příchodem slintače Copretiny alias Radima Týna a vyplivla promptně jedno demo. Fatality působí dosti neutříděně už jen proto, že hrají povětšinou cosi, co by se dalo nazývat staroškolským deathmetalem místy s nádechem Obituary, až na to, že se občas dostanou do grindových poloh a jinde se zase vrtí v rytmech, jež by slušely spíše do jednoduchého thrashe. Nepopírám, že to i přes svou jednoduchost působí docela živě. Demo se uvede dvěma infantilními vtípky na téma bizarre – Dreams Of Young Gerontofil a Maggots In Your Anus. To je tedy vklad, který dal Fatality Copretina společně se svým chrochtáním a občasným skřekem. Pochopitelně ne všude se jenom mručí beze smyslu jako v úvodu. Tudíž tu narazíte na i Copretinovy angažované bolístky jako The Third World, což je věc pojednávající o utrpení v Africe a ignorantství tzv. Západu, s čímž tématicky koresponduje i obal, který se jinak k Fatality vůbec nehodí. Ale další věci jako Damnation, Public Execution, Hate (o tom, jak má Copretina rád fláterníky) trpí stejně jako The Third World značnými (!!!) mezerami v angličtině. Od Fatality zřejmě i přes upřímnost provedení nelze očekávat jakoukoli větší progresi ani posun v instrumentální zručnosti. Tento fakt činí ze „slz světa“ demo, které sice docela dobře zní a ve své staroškolskosti možná osloví staromilce a Copretinovy kamarády, ale nic víc než klasický průměr to není. Některé lidi jistě potěší předposlední Consejos Narcos, což je pochopitelně cover Brujerie, byť mírně rozpačitý. Závěr v podobě veselého nesmyslu, nazvaného Mr. Oizo, ovšem svědčí o tom, že Fatality jsou kapelou přesně podle sloganu „No profit - just fun“. Živě dokáží potěšit...
5 / 10
Vydáno: 2001
Vydavatel: Vlastní náklad
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.